Jdi na obsah Jdi na menu
 


Posedlost koňmi je svým způsobem vrozená nemoc - u někoho se nemusí vůbec projevit. Ale pokud jí necháte propuknout, stane se trvalou součástí vašeho života...

p1050729.jpg

Všichni to známe...

...dětské sny, které se málokdy splní. Ke koním mě to vždycky táhlo - už jako dítě předškolního věku jsem utíkala do maštale ke koním, které vlastnilo tehdejší JZD v Líšnici. Rodiče neměli pro mé toulky velké pochopení, a tak jsem koně začala jako dítě alespoň malovat a četla knížky od Karla Maye, kde mě zajímaly osudy koní - nejen Ilči a Hatátitla, ale každá zmínka o jakémkoliv koni.... V 70.letech letech jsme se přestěhovali z vesnice do Českých Budějovic a mé obzory se rozšířily o filmy v kině... Vinetoua jsem viděla tolikrát, že počet shlédnutí nedokážu spočítat. Dobrým znamením bylo, že mě koňské postižení neopustilo ani v pubertě :-)

ZLOM 1 - JEZDECTVÍ: Doba nebyla tenkrát nakloněná mým snům a na první smysluplné jezdecké začátky jsem si musela počkat až po maturitě, kdy jsem si začala vydělávat a svojí první dovolenou jsem tak mohla konečně věnovat koním. Týdenní kurz jízdy na koni se vším, co k tomu patří... I s pořádným kousancem od "nehodného" koně, na který mám památku do dneška... Přesto - ráj na zemi! Ježdění na koni jsem se od té doby věnovala příležitostně i v následujících letech a pořád přemýšlela o tom, kdy a za co si pořídit koně vlastního...

ZLOM 2 - MAJITELKOU: V roce 1994 jsem se nechala ovlivnit dostihovou stájí v Haklových Dvorech... a koupila si plnokrevníka! Když se ohlédnu zpět, tak to bylo na moje tehdejší zkušenosti rozhodnutí poněkud neuvážené, ale asi mělo přijít. Daram byl první a změnil v mém životě spoustu věcí - i pohled na koně. I když byl zpočátku v dostihovém tréninku, učila jsem se novým věcem - nejen po jezdecké stránce, ale i z pohledu zodpovědnosti majitele koně. Když mu byly 4 roky, přišlo zranění na přední noze, které ho vyloučilo z další dostihové kariéry. Z hřebce jsme museli udělat valacha, což jsem sice obrečela, ale pokud měl být ve společnosti jiných koní, nebyla jiná volba... Takže jsem najednou byla majitelkou bláznivého dostiháka, který si musel vyléčit zranění a měl se odnaučit cválat rychle... Změnila jsem působiště a z Haklových Dvorů přestěhovala Darama do Bavorovic u Hluboké nad Vltavou. Rodinná stáj a společnost vlažných teplokrevníků měla pozitivní vliv na jeho přístupu k životu, ale pokaždé, když jsem s ním přijela na sebemenší louku, probudila se v něm dostihová minulost a vozil mě jako špínu...

ZLOM 3 - PŘIROZENÁ KOMUNIKACE: Shodou okolností jsem se v roce 1997 dostala v Rakousku k "zaříkávači koní". Metody Parelliho a Robertse byly v té době v Čechách známé jen několika málo nadšencům a přirozená komunikace pro naprostou většinu lidí neznámým pojmem. Na rakouský westernový ranč jsem si původně přijela vyzkoušet westernové sedlo a jiné než klasické ježdění. Majitel Rudi mě ale do sedla vůbec nepustil - 3 hodiny mi vysvětloval práci ze země a já ho měla za blázna. Byla jsem zklamaná, že si na westernovém koni nezajezdím... Do druhého dne jsem si jeho průpravu srovnala v hlavě a při první příležitosti začala s Daramem pracovat ze země... Za 3 hodiny mi toho Rudi moc nevysvětlil a já měla poměrně rychle vyčerpané veškeré znalosti.... Naštěstí se nedlouho poté uskutečnil jeden z prvních seminářů přirozené komunikace v Písku, kam jsem jela jako divák vybavený kamerou a  poznámkovým blokem. Bylo jasné, kudy se moje cesta s koňmi bude ubírat. Učila jsem Darama a on učil mě. Pracovali jsme spolu několik měsíců, získané zkušenosti jsem praktikovala s úspěchem i na jiných koní. Z pohledu pochopení koňské duše bylo pro mě toto období rozhodující. Následovala účast na dalších seminářích vedenými zahraničními instruktory a rozšiřování obzorů... Z Darama se stal kůň do nepohody a vypracoval si pozici profesora, přesto neztratil nic dobrého ze svých plnokrevných předků. Po něm sice přišla Ecola a Emancipace a jejich potomci, ale Daram pro mě zůstane tím nejdůležitějším přínosem pro můj život s koňmi...

ZLOM 4 - CHOVATELKOU: Když ukončily plňasky Ecola a Emancipace svoji dostihovou kariéru, nabízely se dvě možnosti, co dál... Kobyly prodat a užívat si pouze harmonického vztahu s Daramem a nebo se dát na chov. Vzhledem k tomu, že obě "dostihačky" už byly součástí rodiny a já jsem chtěla postoupit opět o něco dál, zahájila jsem jejich připuštěním v roce 2004 kariéru chovatele anglického plnokrevníka. A protože dětská posedlost indiány nikdy nevyprchala, byl už to jen krůček k chovu plemene Appaloosa. S hříbaty přišel logicky i další pohled na výcvik koně už od jeho narození a tak se vlastně propojilo vše v jeden kruh....

ZLOM 5 - EXTREME TRAIL: Myslela jsem, že už nic dalšího zásadního nepřijde. Nikdy neříkej nikdy... V roce 2013 se dostal do Čech Extreme Trail... a výcvik koní tak dostal novou dimenzi. Od roku 2014 se jako nástavbu dosavadního výcviku koní specializuji na extrémní překážky, které jsou podle mého tím nejlepším, kde si člověk společně s koněm dokáže vybudovat vzájemnou důvěru. Funguji nejen jako trenér pro Extreme Trail, ale zároveň působím jako rozhodčí a občas zbyde čas i na nějaké závody s vlastními koňmi... Vyvrcholením dosavadních zkušeností je titul historicky prvního Mistra republiky v Extreme Trailu na ruce v roce 2016

Související odkazy:

Byl první... (příběh Darama)

Výcvik koní

 

 

Náhledy fotografií ze složky Byl první... (příběh Darama)